Mé začátky s masožravými rostlinami nebyly hned úspěšné. Postupem času jsem ale nalezl recept, jak na ně. Historie mých začátků s masožravkami tak trvá už celých 5 let. Za tu dobu prošlo mou sbírkou několik rostlin, ale ještě více se jich u mě zabydlelo. A začalo to na Floře Olomouc.

Flora Olomouc

Každým rokem v Olomouci bývá několik etap výstavy rostlin Flora Olomouc. Jako každý rok jsem i na této nemohl chybět, protože květiny mám v oblibě. Psal se rok asi 2001 (přesně to nevím) a na jarní etapě této výstavy mě upoutal stánek s nápisem „Masožravé rostliny“.

Drosera capensis

Po přemlouvání maminky jsem si nakonec koupil mou první masožravou rostlinu Drosera capensis. Byl jsem poučen, že je to nenáročná rostlina. Dostal jsem k ní i návod, jak ji pěstovat.

Po příchodu domů jsem ji umístil do skleněné láhve s víkem a udržoval v ní stále vodu. Rostlině se chvíli dařilo, pak ale jí začly nedorůstat listy až nakonec celá zemřela.

Další rostliny

To ale nebránilo nic tomu, abych si se o tyto zajímavé rostliny nezajímal dále. Další rostlinou byla mucholapka Dionaea muscipula. Její pasti byly pro mne tehdy fascinující. Bohužel ani ta mi nevydržela dlouhou dobu.

Poté jsem si objednal několik rostlin u p. Jaroslava Lišky. Ty mi již zůstaly a dařilo se jim. Taktéž jsem navštívil v Prostějově p. Sedláčka. Jeho skleníky plné kaktusů a z masožravek hlavně špirlic, rosnatek kapských a mucholapek byly pro mě velmi zajímavé. Od tohoto mi tato slabost pro masožravé rostliny zůstala.

Pauza

Přestože mé okno masožravky zdobily, přestal jsem se o ně nějakou dobu aktivně zajímat. Mou péči ale dostávaly pořád.

2006

Tento rok znamenal velké znovuzrození záliby v masožravých rostlinách. Začal jsem s množením tučnic Pinguicula ‚Hans’ a Pinguicula ‚Sethos’ a skončil jsem (tedy ještě vlastně ne) u plných oken masožravek.

Darwiniana

Navázal jsem opět kontakty a stal se členem společnosti masožravých rostlin Darwiniana. Přes tuto společnost jsem získal mnoho kontaktů na další pěstitele masožravek. Díky těm jsem získal zajímavé nové rostliny a spoustu zkušeností. Poprvé jsem také navštívil výstavu pořádanou právě Darwinianou, která se konala v Praze. Byl to opravdu ráj masožravkářů.

Dva parapety, rašelinistě

Mé masožravé rostliny mám momentálně rozmístěny na dvou parapetech. Ty jsou kompletně zaplněny rostlinami a můžu jen děkovat, že jsou více jak 0,5 m široké. Na jednom z nich mám takék nově udělané akvárium s masožravkami. O tom se ale rozepíši příště. Nyní zimují také odolnější masožravky ve venkovním malém rašeliništi a u chladných oken. Do budoucna bych chtěl více proniknout mezi kouzlo bublinatek, která dnes nemá v mé sbírce zastoupení.

Masožravé rostliny mi tak přináší potěšení. Je to určitě z jejich zajímavosti, jejich vzhledu, květů. Příroda to prostě umí.